19. května se většina tříd již tradičně o tzv. terénní výuce učila jinde než v lavicích. Nejstarší žáci (8. a 9. třída) se vypravili do Terezína, 6. a 7. třída navštívila liberecké podzemí a další místa v Liberci, 5. třída se vydala do Podještědí zkoumat život včel a 4. třída se učila pravidlům bezpečného dopravního provozu na dopravním hřišti.
Devítka a osmička se účastnila programu v Památníku Terezín. Nejprve jsme si vyslechli přednášku o historii města. Ve dvou skupinách s průvodci jsme se prošli po městě, navštívili Magdeburské kasárny, kde jsme viděli, v jakých podmínkách zde žili Židé během druhé světové války, ale také, jaká byla jejich touha po životě, která se projevila jejich uměleckou tvorbou v hudbě, divadle a výtvarných dílech. V Malé pevnosti (za 2. sv. války - vězení gestapa) jsme se snažili vžít do života vězňů. Na závěr jsme si prohlédli výstavu současných fotografií lidí, kteří přežili koncentrační tábory. Fotografie v životní velikosti byly doplněny jejich výpověďmi a citáty. Jeden z nich zněl (volně citováno): "Nejsem obětí, ale vítězem."
Na zpáteční cestě jsme si prohlédli historické centrum Litoměřic. (Magdaléna a Ivo Novákovi)
Ve čtvrtek 19. 5. jsme se s žáky šestého ročníku vydali nejprve do krytu civilní obrany ("libereckého podzemí"). Ve zhruba kilometr dlouhém prostoru jsme se dozvěděli o historii krytu, prohlédli si tehdejší vzduchotechnické vybavení, generátor elektrické energie apod., a také jsme se dozvěděli o současných možnostech řešení závažných situací, jako jsou povodně či požáry. Druhou část dne jsme strávili na libereckém letišti, kde jsme absolvovali prohlídku záchranného vrtulníku, doktorského vozu, žáci si vyzkoušeli resuscitaci na figuríně a vyslechli jsme si mnoho zajímavých informací o práci záchranářů. (Štěpán Horáček)